Prahou astronomickou 5. A
Jelikož se rádi učíme a dozvídáme nové informace v souvislostech, vyrazili jsme v úterý 5. října do Prahy do hvězdárny na Petříně s názvem Štefánikova hvězdárna, kde nás čekal program s názvem Země jako planeta. Proč je země kulatá? Co je to gravitace? Jaký je rozdíl mezi hvězdami a planetami? Nejen na tyto otázky nám odpověděl vzdělávací film a potom jsme měli možnost diskutovat se zkušeným astronomem této hvězdárny. Dozvěděli jsme se informace o gravitační síle, rozdílu mezi hvězdou a planetou, o Slunci, Měsíci, planetách a existenci trpasličích planet. Hvězdárna byla k dispozici celá pro nás, v hlavní kopuli jsme viděli Zeissův dvojitý astrograf s názvem König. V západní kopuli jsme si vyzkoušeli Zeissův reflektor s průměrem zrcadla 370 mm, kterým jsme pozorovali okolí. Kromě pozorování je možné si ve hvězdárně prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny, stálou, astronomicky zaměřenou výstavu, jejíž součástí jsou interaktivní exponáty, optické pokusy, historické přístroje či muzeum meteoritů. Po skončení programu a prohlídky hvězdárny jsme vyrazili směr Pohořelec kolem Petřínské rozhledny, promenádou Raoula Wallenberga a kolem Památníku Národního písemnictví. Bylo krásné počasí, takže nám první kilometr naší cesty utekl velmi rychle. U Pomníku Tychona Brahe a Johanna Keplera na nás čekala průvodkyně, se kterou jsme se měli vydat po stopách osobností astronomie, fyziky, astrofyziky, meteorologie, geologie, ale také alchymie a astrologie rudolfínské doby. Na přelomu 16. a 17. století se zásluhou císaře Rudolfa II. Praha stala hlavním městem evropské vědy a umění. Na slavnostní korunovaci Rudolfa II. se setkal císařův lékař a rádce, proslulý český vědec, astronom a matematik, Tadeáš Hájek z Hájku se slovutným dánským astronomem Tychonem Brahe. Na Hájkův podnět přijíždí Brahe do Prahy a v Letohrádku královny Anny uskladňuje velké astronomické přístroje. Později, na pozvání Tychona Brahe, přijel do Prahy další skvělý astronom a matematik - Johannes Kepler. Z jejich spolupráce vzešly zákony pohybu planet a nový pohled na uspořádání světa.
Po stopách těchto dvou vědců jsme šli z Pohořelce kolem barokního Černínského paláce, barokní Lorety, kolem klášteru kapucínů, na Nový Svět, kolem domu Tychona Brahe, renesančního Martinického paláce, barokního Toskánského paláce a renesančního Schwarzenberského paláce. Na Hradčanském náměstí jsme viděli výměnu stráží a vstoupili jsme do areálu Pražského hradu. Přešli jsme Prašný most a naskytl se nám krásný výhled na Prašnou věž, kde se podle dostupných informací scházeli astronomové. Prošli jsme kolem Prezidentského domku a zastavili se před nádhernou renesanční Míčovnou Pražského hradu. Její severní stěna je bohatě zdobena renesančními sgrafity znázorňujícími 7 svobodných umění, tytéž jsme měli možnost vidět na střeše Toskánského paláce v podobě plastik zobrazujících alegorii Sedmi svobodných umění, jejichž autorem je Jan Brokof. Královskou zahradou jsme pak prošli k renesančnímu Letohrádku královny Anny. Rudolf II. tu na nás promlouval skrze architekturu a příběhy na každém kroku. Renesanční zpívající fontána z měkkého bronzu stojící před Belvederem nás zaujala nádhernými tóny, stačilo přisunout ucho ke spodní nádrži a zaposlouchat se do jejích zvuků. Toto byl vrchol naší cesty za astronomickou Prahou za doby Rudolfa II. Každý z nás si zapamatoval něco, všechno nešlo zpracovat, ale téma fungování vesmíru a období vlády Rudolfa II. se nám zajisté zaryje do paměti skrze zážitky, které jsme společně prožili. Pokud máte chuť, klikněte na odkaz kvízu v aplikaci Forms, kterou v hodině Pp vypracovali žáci 5. A.
Andrea Mariašová a kolektiv 5. A
