Reakce ředitelky školy na zápis z jednání Rady SRPDŠ
Vážení rodiče,
reaguji na zápis ze schůze Rady SRPDŠ (zde), která se konala 6. 3. 2018 a jejíž zápis škola obdržela 4. 4. 2018. Činím tak z důvodu zamezení šíření možných spekulací.
Mé vyjádření k jednotlivým bodům:
- –
- Matematika dle koncepce prof. Hejného
Škola dle učebních materiálů a za pomoci metodik vyučuje tuto matematiku od školního roku 2013/2014, a to v 1. až 6. ročníku.
Co nás k volbě metody vedlo:
- pozitivní ohlas ze škol, které již s metodou v té době pracovaly a předávaly své zkušenosti,
- metoda je vyučována na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (v současné době jsou ve škole tři pedagogové, kteří se během studia na této fakultě s metodou přímo seznámili),
- existence učebních materiálů a propracovaných metodik k nim,
- to, že metoda klade důraz na objevování a vyvozování,
- to, že metoda je hlavně na 1. stupni převážně činnostní, využívá názorné pomůcky,
- snaha všem dětem matematiku co nejvíce přiblížit.
Po celou dobu výuky Hejného metody na 1. stupni porovnáváme její výstupy a kompetence žáků s výukou tzv. klasickou metodou. Při přechodu žáků na 2. stupeň jsme neshledali žádnou anomálii. Stejně budeme postupovat i na 2. stupni.
Škola není metodou nijak svázána, a pokud by pedagogové měli nějakou pochybnost, mohou se svobodně rozhodnout pro návrat k metodě klasické.
Učitelé na naší škole metodu používají k vytvoření matematických představ u dětí ruku v ruce spolu s doporučenými učebními materiály a pomůckami. Každý pedagog je tvůrčí osobnost a jako takový hledá dnes a denně nejen v matematice způsoby a postupy, jak učivo dětem co nejlépe zprostředkovat. V kompetenci učitele je volba formy, kterou zvolí vzhledem k momentální situaci a potřebám žáků dané třídy.
Metoda není samospasitelná, tedy představa, že bude produkovat samé dokonalé matematiky, kteří budou mít na svých vysvědčení jen „výborné“, je mylná. Stále budou žáci, kterým matematika nečiní problém a např. násobilkové spoje budou brzy přirozeně ovládat, i ti, kteří matematiku příliš v lásce mít nebudou a budou potřebovat více času na opakované vyvození, což však ani v této metodě nelze činit donekonečna.
V metodě jde hlavně o jiné formy práce, promyšlenou návaznost, různé obtížnosti úloh, a to je to, co může pomoci matematiku zpříjemnit většině žáků.
Metoda neznamená, že by žáci neměli ovládat „matematické řemeslo“ - sčítat, odčítat, násobit a dělit. Tyto matematické operace procvičují žáci na 1. stupni pomocí tzv. hadů, sčítacích trojúhelníků, násobilkových čtverců, sloupců s příklady s početními operacemi apod.
Děti se mohou přirozeně setkat doma u starších sourozenců, rodičů i prarodičů, v knihkupectvích s jinými matematickými učebními materiály, v časopisech s nejrůznějšími početními úlohami. To, že se vyučují matematiku Hejného metodou, neznamená, že jiné zdroje jsou pro tyto děti nějaké tabu. Proč by nemohly slyšet, vidět, vyzkoušet si, jak se matematice učila ve škole např. babička. Mnohá vyvození se od klasické metody neodlišují.
Všichni učitelé Vašich dětí své povolání dělají s láskou k dětem a z přesvědčení, že to má smysl, jinak by totiž v dnešní době ve školách již dávno nebyli. Ti profesně starší učitelé staví na své zkušenosti a přitom se nebojí moderních metod. Rozhodně se nepřipravují dnes a denně na výuku s cílem způsobovat trhliny na duších dětí, nebo proto, aby svým konáním negativně ovlivňovali správný vývoj dětí. Používejme, prosím, všichni zdravý rozum a nezasahujme učitelům do jejich kompetencí, důvěřujme jim.
- Ovoce a zelenina, mléko do škol
Co může vést k tomu, že Vaše dítě přinese v aktovce domů nějaký ovocný, zeleninový nebo mléčný produkt, které pro něj škola zdarma zajistila. Jak to, že ho nesnědlo či nevypilo přímo ve škole?
- Možná nemělo momentálně chuť.
- Možná ho vůbec nejí/nepije.
- Možná si ho prostě chtělo odnést domů.
- A možná paní učitelka vydala pokyn, aby si ho dalo do aktovky a odneslo domů.
Co k tomu paní učitelku možná vedlo:
- Možná prostě usoudila, že potřebuje s dětmi pokračovat ve výuce.
- Možná usoudila, že před hodinou tělesné výchovy není jeho požití nejvhodnější.
- Možná usoudila, že zanedlouho končí výuka a dítě produkt nestihne zkonzumovat.
- Možná usoudila, že ho dítě z nějakého důvodu rozlije.
- Možná usoudila, že děti jsou právě před obědem a odpoledne v družině nebo doma jim přijde produkt lépe vhod.
- Možná .......
Neodsuzujme a nezesměšňujme učitele za to, že vydali nějaký pokyn, neznáme-li bližší okolnosti. A aby nebylo ono „možná“, bude nejlépe si důvod ověřit, zeptat se učitelů samotných, a to s co nejkratším časovým odstupem.
- Vybavení tělocvičny
Škola disponuje nevelkou, avšak postačující tělocvičnou. Tělocvičné nářadí a vybavení je vyhovující.
Z inventární knihy vyjímám, že v období posledních dvou školních roků bylo školou zakoupeno či škole darováno:
míče, švihadla, laťka pro skok vysoký pevná a gumová, stopky, florbalové hokejky, gymnastický koberec
Součástí vybavení úložných prostor s míči je od roku 2007 kompresor, pomocí kterého lze kdykoli dohustit libovolné množství míčů.
Využívání sportovních potřeb a pomůcek je v kompetenci každého jednotlivého vyučujícího tělesné výchovy.
S náročnější přípravou nářadí je učitelům tělesné výchovy nápomocný pan školník.
Zástupci Rady SRPDŠ zmiňují časté školní úrazy v hodinách tělesné výchovy.
Škola vede přesnou statistiku úrazů za každý školní rok, která podléhá kontrole České školní inspekce. K České školní inspekci má škola rovněž měsíční ohlašovací povinnost úrazů s odškodněním.
V této souvislosti chci rodiče požádat o to, aby děti co nejčastěji vytahovali od tabletů a počítačů do přírody a nutili je k všestrannému pohybu – běhání, přeskakování, chůzi po kládě, lezení po výškách, šplhání, válení sudů, kotoulům apod. Dříve děti každé odpoledne po škole trávily venku právě těmito činnostmi. Dnešní 2-3 hodiny školní tělesné výchovy opravdu nepostačují a nemůžeme se pak divit vzrůstající frekvenci školních úrazů.
Uvádím příklady posledních záznamů z knihy úrazů 2 měsíce zpět, týká se hodin Tv:
naražené koleno (míčová hra), odchlípnutý nehet - palec ruky (soutěž družstev), krvácení z nosu (míčová hra), 2x naražený prst ruky (míčová hra), vazy krční páteře - záklon hlavy (míčová hra), naražené koleno o stěnu (stoj na rukou), 4x podvrknutý kotník (míčová hra), naražený obličej o podlahu (hra Na jelena), odřená zadní část zad (běh pozadu), kotník (běh na dráze – nevolnost)
- Výuka výtvarné výchovy
Chtěla bych předeslat, že výuka výtvarné výchovy na základní škole se od výuky na základní umělecké škole, kterou zástupkyně 5. třídy argumentovala, výrazně odlišuje. Učitel základní školy se vždy snaží zaujmout početnější a různorodější skupinu. Učitel na umělecké škole vyučuje žáky minimálně se zájmem, optimálně talentované.
Učitel na základní škole má ministerstvem předepsané výstupy, které různými výtvarnými technikami naplňuje. Je v jeho kompetenci žáky k danému cíli směrovat a vést, techniku žákům předvést, práci korigovat, dávat doporučení k dosažení cílů. K tomu musí občas zvládnout i korigovat neukázněné chování některých žáků.
Měla-li zástupkyně 5. třídy nebo jiný rodič pochybnost o neadekvátnosti zásahu učitele do výtvarné práce žáka, doporučuji k objasnění důvodu konzultaci přímo s konkrétním učitelem, a to opět s co nejkratším časovým odstupem od oné události.
- Problém chlapců 3. A si zdůvodňuji přirozeným respektem malých dětí před velkými, obzvláště tehdy, jsou-li ti starší právě v prostorách WC hluční, možná vulgární. Nemyslím si, a nic tomu ani nenasvědčuje, že by ve škole docházelo v této souvislosti k nějakému fyzickému ubližování.
Zjištění a nastavená opatření:
- ostatní mladší žáci v historické budově na stejném patře (4., 5. třída) obdobný problém neřeší,
- třídní učitelka 3. A problém denně monitoruje,
- ostatní pedagogové jsou s problémem seznámeni a věnují mu zvýšenou pozornost,
- všichni starší žáci (6., 7., 8., 9. třída) byli na problém mladších spolužáků upozorněni a vyzváni k ohleduplnosti vůči nim, všichni se k problému stavěli velmi zodpovědně
__________________________________________________________________________________
Dále bych chtěla uvést na správnou míru, že v zápisu schůzky Rady SRPDŠ je nesprávně uvedena informace o nepřítomnosti zástupkyně 7. třídy, paní Lincová byla na schůzce přítomna.
Rovněž jsem si ověřila, že v bodu 2. je uvedena také mylná informace. Zástupkyně 5. třídy chtěla svým argumentem poukázat na skutečnost, že výuka matematiky podle jejího názoru byla v současné 5. třídě vedena metodou Hejného v době, kdy žáci této třídy byli v 1., 2. a 4. třídě a nebyla takto vedena v době, kdy stejní žáci byli ve 3. třídě (chtěla tedy téměř v dvouletém časovém odstupu poukázat na výuku vedenou tehdy p. uč. Dvořákem), dle ní byla v této době, cituji, „zařazována výuka běžné matematiky včetně memorování“.
__________________________________________________________________________________
Vážení rodiče,
obracím se na Vás s prosbou. Řešíte-li nějaký problém, který se týká Vašeho dítěte, máte-li dotaz, obracejte se, prosím, k jeho vyřešení či zodpovězení na příslušného učitele či vychovatele, posléze, pokud problém společně nevyřešíte, na mě. Vyvarujeme-li se navíc časové prodlevy, věřím, že společně dojdeme k objasnění a ke spokojenosti obou stran.
Domnívám se, že některé problémy jsou ryze individuální a na veřejné fórum např. Rady SRPDŠ vůbec nepatří. Mezi ostatními rodiči pak vyvolávají zbytečnou paniku a vrhají na školu a její pedagogy nepříjemný stín, což mě pochopitelně obzvlášť vůči všem zaměstnancům školy velmi mrzí.
Chtěla bych také podotknout, že poslední schůzka Rady SRPDŠ byla svolána na moji žádost s cílem dojednat organizační pomoc zástupců SRPDŠ s akcí Školní akademie (viz bod 7. zápisu). K tomuto bodu však jednání vůbec nedospělo.
Ve stávajících stanovách SRPDŠ je uveden účel spolku cituji: „podpora činnosti a rozvoje ZŠ Charlotty Garrigue Masarykové v Lánech a ochrana zájmů jejích žáků“. Popravdě od samého začátku mi druhá část výroku zněla přinejmenším zvláštně. Jakoby cílem zaměstnanců naší školy bylo konat v rozporu se zájmy žáků. Nyní sílí můj dojem, že až na světlé výjimky je na jednáních Rady SRPDŠ právě tato část účelu naplňována. Veřejně jsou totiž projednávána především údajná „pochybení“ pedagogů vůči dětem.
Škoda, že již nejsem rodič žáka naší školy, protože si někdy kladu otázku, zda by nebylo dobré jako protiváhu založit i takové sdružení rodičů, které by si na škole našlo občas něco pozitivního. Pedagogové jsou také jenom lidé a chuť do jejich náročné práce jim tento způsob jednání rozhodně nedodává.
Jsem si vědoma, že je stále co zlepšovat. A zároveň doufám, a zjištění z posledního šetření České školní inspekce mě utvrzuje v tom, že má smysl pokračovat v naší práci pro Vaše děti, byť se nikdy nedá zavděčit všem.
Mgr. I. Vrabcová, ředitelka školy